Jestli bych měla říct, který z konceptů komunikace mi osobně v životě pomohl nejvíce, je to právě metoda nenásilné komunikace. Nenásilná komunikace je do značné míry umění, které zdokonalujeme celý náš život. Učíme se její základy, abychom byli schopni efektivně komunikovat ve vztazích a porozuměli svému vlastnímu chování.

Zakladatelem nenásilné komunikace je americký psycholog Marshall B. Rosenberg, který sám tvrdí, že název je poněkud matoucí, protože nejde rozhodně o formu komunikace, kdy potlačujeme sami sebe a jednáme nenásilně, ale spíše rozvíjíme tréninkem schopnosti, které nám pomohou „nenásilnou“ formou bez nutnosti manipulace či agrese vyjednat to, co potřebujeme a vyhnout se nepochopení a nedorozumění. Ať už komunikujete na denní úrovni s vaším partnerem, dětmi nebo kolegy v práci, bude se vám tento model rozhodně hodit, protože věřím, že každý z nás chce mít schopnost se umět vyjádřit a chápat druhé. Koneckonců právě vztahy se podílejí na kvalitě našeho života ze všech oblastí nejvíce.

Nástroj k nalezení vnitřního klidu a vzájemného pochopení

Nenásilná komunikace je jako jemně laděný orchestr, kde každý tón má svůj význam. Staví na úctě k sobě i k ostatním a uvědomění, že jsme všichni propojeni společnými potřebami, ačkoli se naše cesty k jejich naplnění mohou různit.

Když se učíme tuto formu komunikace, otevíráme si brány lepšího pochopení sebe i lidí kolem nás. Stáváme se schopnějšími naslouchat a nacházet postoje, které berou v úvahu potřeby všech zúčastněných. Nenásilná komunikace nabízí konkrétní postup, který nám pomáhá zaměřit svou pozornost, vyjadřovat se a jednat. Stejně jako při cvičení bojových umění – opakovaně procvičujeme svou schopnost reagovat, rozšiřujeme svůj repertoár možných reakcí a zlepšujeme svou vnímavost.

Tato metoda není jen nástrojem k lepší komunikaci s ostatními, ale také k nalezení vnitřního klidu a souladu. Pomáhá nám rozpoznávat a překonávat negativní myšlenkové vzorce, které se v nás automaticky vytvářejí. Tím, jak se učíme vnímat, jak k nám mluví náš vnitřní hlas, jak zpracováváme pocity jako je vina a hněv, začínáme být více ve spojení sami se sebou. Postupně rozvíjíme laskavost, trpělivost a lásku k sobě samým. Tato cesta vede k hlubšímu pochopení sebe sama a k vyváženějšímu vnímání světa kolem nás.

Pohodové vztahy založené na úctě a respektu

Všichni ve vztazích řešíme konflikty, ale málokdo ví, že jimi můžeme projít v klidu, bez nutnosti jít do extrémních emocí, vyčítat ostatním nebo si brát věci osobně. Osobně mě tento koncept komunikace naučil mít v rozhovoru větší nadhled. Dívám se více na to, co potřebuje ten druhý, když vyjadřuje své myšlenky, ale také, co potřebuji já a jakou formou to umím sdělit, abych byla pochopena. Také jsem velmi rychle pochopila, že je to cesta učení. Chvíli trvá, než si tyto nové vzorce osvojíme a naučíme se je používat. Přeci jen, pokud jste zvyklí komunikovat určitým způsobem, může chvilku trvat, než se staré komunikační návyky přeučíte a ovládnete tento mocný nástroj. Věřím, že je mocný, protože otevírá zcela nové cesty, jak se s lidmi domluvit a mít pohodové vztahy založené na respektu a vzájemné úctě.

Jak používat nenásilnou komunikaci v praxi

Pojďme se tedy společně podívat jak tuto metodu uplatnit v praxi. Zde je několik kroků, které můžete použít v každodenním životě:

1. Pozorujte bez hodnocení: Začněte tím, že popíšete konkrétní pozorování situace bez přidání hodnocení nebo interpretace. Například místo toho, abyste řekli: „Vždycky mi lžeš,“ můžete říct: „Když jsem se tě zeptal na tuto situaci, řekl jsi něco jiného, než co se stalo.“
2. Vyjádřete své pocity: Buďte otevření ohledně svých emocí, ale nedávejte vinu za své pocity druhé osobě. Například řekněte: „Když jsem zjistil, že jsi mi neřekl pravdu, cítil jsem se zklamaný,“ místo „Ty mě vždycky zklameš.“
3. Vyjádřete své potřeby: Buďte konkrétní ohledně toho, co potřebujete nebo co je pro vás důležité. Například řekněte: „Potřebuji vztah založený na důvěře a upřímnosti.“
4. Vyjádřete prosbu: Místo obviňování a kritiky požádejte o konkrétní změnu nebo řešení. Například můžete říct: „Mohli bychom najít způsob, jak spolu lépe komunikovat?“
5. Empatie: Poslouchejte s empatií a snažte se porozumět pohledu druhé osoby. Ptejte se na to, co cítí a potřebuje, a buďte otevření i jinému pohledu nebo názoru.
6. Otevřený dialog: Udržujte otevřený dialog a buďte ochotní pracovat na řešení konfliktů společně.

Já tvrzení a ty tvrzení – jak se naučit komunikovat správně?

Nenásilná komunikace pracuje s tzv. „já tvrzením“. Já tvrzení je založeno na osobním prožitku a vyjadřuje, jak se dotyčná osoba cítila a co potřebuje. Naopak „ty tvrzení“ obviňují druhou osobu a často obsahují generalizace a přehánění, což může vést k obranné reakci druhé osoby. Dejte si tedy čas a prostor na to, abyste si rozmysleli jak své tvrzení nakonec použijete. Bude to mít velký dopad na výsledný efekt toho, jak se vy i druhá strana nakonec budete v komunikaci cítit.

Já tvrzení:

• „Když jsem zjistila, že zůstaneš v práci déle než jsi slíbil, cítila jsem se zklamaná. Potřebuji vědět, že se můžu na tebe spolehnout a že si vážíš naší domluvy na společném čase.“

Ty tvrzení:

• „Vždycky mě zklameš. Nikdy nedodržíš své sliby.“

Je důležité si uvědomit, že nenásilná komunikace není jen o tom, co říkáte, ale i o tom, jak posloucháte a jak komunikujete neverbálně (co říkáte svým tělem, výrazem tváře, postojem..). Otevřenost, empatie a ochota naslouchat jsou klíčové pro úspěšné použití nenásilné komunikace v každodenním životě. Pokud si začnete více uvědomovat sami sebe během toho, jak komunikujete, podaří se vám vaší komunikaci lépe vědomě řídit místo toho, abyste podléhali naučeným vzorcům.

Tipy na závěr:

• Vyjadřujte se jasně a konkrétně, ale zároveň s respektem k druhé osobě.
• Popište svá pozorování bez hodnocení.
• Vyjádřete své pocity a potřeby a požádejte o konkrétní akci nebo změnu.
• Dodržujte pravidlo „já tvrzení“ místo „ty tvrzení“.

Tip na knihu: Nenásilná komunikace – Řeč života (Autor Marshall B. Rosenberg, Jonathan Rosenber)