Dovolit si říci NE je výsostné právo každého z nás. To, jestli toto „umění“ dokážeme ovládat nebo nikoliv je dané především prostředím a lidmi, kteří nás formovali:

• Mohli jste doma vyjádřit svobodně svůj názor?
• Nebyli jste trestáni nebo odmítáni za své pocity?
• Fungovala u vás v rodině komunikace a sdílení?
• Byli jste podporováni v tom být hodná holka/hodný kluk, abyste naplňovali očekávání svých blízkých a udělali je šťastnými (např. nosili stále dobré známky nebo se podřizovali ostatním, abyste vyhověli) ?

Toto všechno může hrát roli v tom, jak se umíte postavit sami za sebe.

Téma „NE“ řeším na konzultacích u 8 z 10 klientů v různých oblastech života. Někdy je pro nás jednoduché nastavit si hranice v práci, ale doma s rodinou už to může být problém nebo také naopak. Jsou-li naše hranice slabé a neviditelné, druzí je mohou snadno přehlédnout nebo záměrně ignorovat.

Je velmi snadné říci ANO – NE je energeticky náročnější

Rodina, kolegové, organizace, ti všichni touží po vaší pozornosti, po vaší energii – ať už je to čas nebo peníze. V dnešním rychlém světě je velmi jednoduché podlehnout lákadlu „dobrého pocitu“, že když řeknu ANO:

• lidé mě budou mít rádi
• budu oblíbený
• budu vnímaný jako nápomocný a spolehlivý
• vyhnu se odmítnutí a kritice
• vyhnu se nepříjemným pocitům, které mé NE může přinést.

Co to ale v dlouhodobém horizontu způsobuje, je ztráta kontaktu sám se sebou. Podporujete tím přesvědčení, že vaše potřeby a pocity nejsou tolik důležité. Hlavně, že ostatní budou v pohodě. Přinese vám to sice krátkodobý efekt klidu a potěšení, ale tento pocit časem vystřídá frustrace a sebekritika.

Přístup „peoplepleasera“ (potěšitele) je energeticky velmi náročný a způsobuje, že si přestáváte vážit sami sebe. Může být pro vás těžké se prosadit, tam kde to potřebujete nebo se neumíte vymezit, když je vám chování druhých už nepříjemné. Neschopnost říct NE může být destruktivní pro vaši psychiku a může časem vést i k úzkostem, depresím nebo vyhoření.

——————————————————————————-

• ANO je časový dluh, ke kterému se okamžitě nebo v dohledné době zavazujete.

• NE je časový kredit a prostor dát energii lidem a věcem, které vás opravdu zajímají.

——————————————————————————–

Jak umět říct NE se vztyčenou hlavou?

Není jednotná metoda na to, jak umět říkat ne a rozhodně netvrdím, že je to zpočátku jednoduché. Jako u každého návyku je potřeba trénovat a zkoušet si to na jednoduchých situacích, ze kterých nemáte takovou obavu. Nemusíte skákat hned do ledové vody, stačí, když se budete otužovat.

Příklady:

• Kamarád se vám ozve, že s vámi chce jít na pivo. Vy ale víte, že ten večer už něco máte a navrhnete alternativu: „Večer už něco mám, ale rád s tebou půjdu příští týden. Jak jsi na tom?“

• Kolega nestíhá práci a prosí vás, jestli byste si mohl jeho projekt převzít. Vy ale víte, že sami nestíháte: „Rád bych ti pomohl, ale tento měsíc už nemám žádný prostor se tomu věnovat.“

• Známá vám dala poukázku do indické restaurace. Vy ale indické jídlo nemáte rádi: „Opravdu mě těší, že na mě myslíš, ale k indické kuchyni jsem si nenašla cestu. Můžeš to prosím věnovat někomu, kdo to opravdu ocení?

Zkuste si sami vysledovat, kde vám „NE“ dělá největší problém a postupně se začněte otužovat. Je důležité pochopit, že ve většině případů neříkáte NE lidem, ale situacím, ke kterým se nechcete zavázat a to je v pořádku. Někdy i prosté „NE“ je celá věta a nepotřebujete vždy vysvětlovat váš postoj, když nechcete.

V neposlední řadě zkuste připustit, že na většinu rozhodnutí nemusíte kývnout hned. Když nevíte nebo se vám nechce odpovídat okamžitě, vezměte si čas na rozmyšlenou. Odolejte pokušení udělat ostatní šťastné tím, že přijmete všechno s čím za vámi přichází.

Umět si nastavit hranice tím, že se naučíte s respektem odmítnout, dáváte sobě i druhým najevo, že si sami sebe vážíte. Změní se tím i vztah ostatních vůči vám. Budete pro druhé čitelnější a autentičtější. V opačném případě nejste upřímní k ostatním a už vůbec ne sami k sobě.

Překonat počáteční nepohodlí přináší odvahu a pocit hrdosti vůči sobě – to má za následek větší sebeúctu a sebevědomí. Jedině to vám umožní, abychste si vytvořili v životě jasné hranice, kterými dáte ostatním najevo, jak s námi mohou či nemohou zacházet. Co jste ochotni akceptovat a co už nikoli. To je pak svoboda být sám sebou beze strachu, co na to řeknou druzí. Vaše vztahy budou klidnější a harmoničtější.

Jestli s vámi článek rezonoval a hranice jsou vaše téma, se kterým si ještě nevíte úplně rady, přijďte na úvodní sezení, kde si řekneme jak na to. 😉