Je to téma prakticky každého člověka. Zraněné vnitřní JÁ – traumata z minulosti, emoční ublížení z dětství a dospívání, utváří mnohým lidem realitu současného života. Jak se to například projevuje:

• citlivá reakce na kritiku/zpětnou vazbu
• strach z neúspěchu
• pocit nepatřičnosti nebo studu při komunikaci s druhými
• neschopnost říct NE
• pocit, že nejsem dostatečný
• neschopnost se prosadit
• problém s autoritami
• nedůvěra v druhé a v sebe sama…

To je jen krátký seznam příkladů, které mají svůj původ v minulosti, ale dokážou vaši přítomnost velmi silně ovlivnit. Jak už víte, většina trápení, které prožíváte nyní mají základ právě na začátku, kde jste se intenzivně formovali. Zásah rodičů, prarodičů, učitelů a jiných autorit měl velmi významný vliv na to, jak situace prožíváte v dospělém životě a nakolik se cítíte být spokojeni či nikoli. Každý však během svého života utrpí zranění, která se s ním „táhnou“ až do dospělosti (u někoho celý život) a někdy napáchají opravdu hodně škody. Naštěstí s tím můžeme jako dospělí pracovat a hledat cesty, jak si pomoct.

Uzdravení vnitřního dítěte je proces, který zahrnuje uznání a řešení minulých emočních zranění, která nadále ovlivňují vaši současnou emoční pohodu. Zde je několik kroků, které mohou být užitečné při léčení vašeho vnitřního dítěte:

• Identifikujte a uznejte emocionální zranění z vaší minulosti:

Jedním ze zásadních kroků, někdy i poměrně bolestivých, je přiznání si emočních zranění. Tento proces zahrnuje „setkání se“ s náročnými emocemi tváří v tvář. Ve většině případů jsou emoce částečně nebo zcela potlačené. Když s klienty najdeme takovou emoci, většinou dojde k silné reakci jako je pláč nebo vztek. Emoce se dere na povrch a vaším úkolem je ji zcela prožít se všemi nepříjemnými projevy. Vzhledem k tomu, že se emoce projevují na fyzické úrovni, mohou být tyto stavy velmi nepříjemné. Klasickými projevy mohou být tlak na hrudníku, bolest hlavy, tlak v oblasti žaludku, pocit na zvracení, bolest zad.

Prožití emoce má však detoxikační efekt – napomáhá k vnitřnímu „osvobození“ a přispěje k tomu, že se vám tato silná emoce nebude v životě už opakovat a úzkosti nebo strachu se zbavíte.

Úkol pro vás: Přemýšlejte o konkrétních okamžicích nebo zkušenostech z vašeho dětství, které stále spouštějí negativní emoce nebo vzorce chování ve vašem dospělém životě. Identifikujte emoce spojené s těmito okamžiky a pozorujte, jaký dopad na vás dnes mají.

• Procvičujte si soucit se sebou samým:

Když přemýšlíte o své minulosti, je nezbytné praktikovat sebesoucit. Uvědomte si, že vaše vnitřní dítě udělalo to nejlepší, co mohlo s „prostředky“, které v té době mělo k dispozici. Mluvte k sobě laskavě a s porozuměním, jako byste mluvili se zraněným dítětem. Pěstovat láskyplný vztah k sobě nemusí být vždy snadné, zvlášť, pokud váš vnitřní kritik (vnitřní rodič) jede na plné obrátky. O to více je však důležité zaměřit se na svou sebemluvu.

Úkol pro vás: sledujte, při jakých příležitostech máte tendenci sami sebe kritizovat. Uvědomujte si, kdy nemáte trpělivost a chybí vám soucit se sebou samým.

• Znovu se staňte rodiči:

Dalším krokem k posílení sebeúcty a soucitu je technika „reparenting“. Představte si, jaké by to bylo mít v minulosti milujícího a podporujícího rodiče. Identifikujte vyživující chování, které byste potřebovali jako malé děti. Chybělo vám naslouchání, objímání nebo povzbuzování? Tyto věci si nyní poskytněte. Naučte se dávat si lásku a podporu, která vám možná v dětství chyběla.

Úkol pro vás: Vytvořte si každodenní ranní rituál. Dívejte se do zrcadla, usmějte se na sebe a upřímně si řekněte: „Mám tě rád/a“ nebo „Dneska budeš skvělý/á, užij si svůj den!“

I tímto malým gestem si vytváříte bližší vztah k sobě a naučíte se sami se sebou jednat laskavě a s respektem. Projevujte také srdečnost a lásku vůči ostatním. I zde platí pravidlo, co dáváte, to se vám vrací zpět.

• Spojte se se svým vnitřním dítětem:

Zkuste se spojit se svým vnitřním dítětem tím, že budete věnovat pozornost svým emocím a potřebám. Naslouchejte sami sobě, přijměte a akceptujte své pocity a nabídněte uspokojení vašich potřeb s láskou, kterou byste poskytli dítěti. Například si dělejte potřebné přestávky, dopřávejte si kvalitní jídlo nebo péči v podobě masáže. Neignorujte, když vám není dobře a dovolte si zastavit se, když vás o to tělo žádá.

Uzdravení vašeho vnitřního dítěte někdy bývá náročný proces a může být užitečné nebýt na to sám. Ráda vás tímto procesem bezpečně provedu.

Pamatujte, že uzdravení vašeho vnitřního dítěte je cesta a může to vyžadovat čas a úsilí. S trpělivostí a se soucitem je však možné vyléčit svá minulá zranění a vybudovat zdravější emocionální základ pro vaši přítomnost i budoucnost. 🙂