
Význam zimního slunovratu podle našich předků
„Dnes už bohužel neoslavujeme zimní slunovrat tak, jako to dřív dělávali naši předkové. Oni jej moudře vnímali jako čas k sestupu a odpočinku, návratu do našich domovů, do sebe a k usebrání. Se vším, čím jsme prošli v uplynulém roce, který se blíží ke konci. Je to – stejně jako pro všechny živé bytosti a přírodu kolem nás – čas zimního spánku a odpočinku pro unavená těla a těžké mysli.
Moderní společnost kultivuje vyhýbání se. Skrze alkohol, nákupy, práci do úmoru, utrácení, požitek z jídla a konzum.
…ale přirozené volání zimy ponořit se dovnitř, jako to dělají skoro všechny bytosti, je velmi silné. Svým tichým způsobem nás vede do našeho nitra. Je to čas každoročního spočinutí a reflexe, kdy můžeme obejmout vše těžké, odpustit, přijmout, a s láskou se rozloučit s uplynulým rokem.
Zima utišuje všechna rozptýlení, hemžení a nabízí nám dokonalý čas k odpočinku, k uchýlení se do lůna, kde do našeho srdce může vstoupit láska, oheň a světlo.
…a pak, hnedle za rohem, začne další rok. A jako semínko zaseté hluboko do země, znovu v nás povstaneme nová energie, a my budeme znovu tančit svůj tanec v paprscích Slunce.“
Život je dar ❤ dobrou Zimu vám všem…
*Zimní Slunovrat 22. prosince 2019 v 05:19.
~ Brigit Anna McNeill
Art: Jessica Boehman
Krásný článek!
I myšlenka, že konzum je vlastně vyhýbání se 😉
Díky Joli, občas je potřeba se inspirovat minulostí 🙂 někdy je tam více moudra pro současný bláznivý svět.