„Ego však není tím, kým ve skutečnosti jste. Ego je váš sebeobraz; je to vaše společenská maska; je to role, kterou hrajete. Vaše „já“ toužící po schválení. Chce kontrolu a je podporováno mocí, protože žije ve strachu.“ Deepak Chopra

Tento článek píši z cílem, abyste byli schopni rozeznat, jaké vnitřní síly vás ovlivňují, protože z toho také vychází, jestli jste v životě spokojeni nebo se točíte v začarovaném kruhu. Ego hraje významnou roli v našich životech a pokud s ním neumíme pracovat, pracuje ego s námi – manipuluje nás do situací, které si myslíme, že nám přinesou skutečný užitek, často je ale opak pravdou.

Jak se ego projevuje?

Když se řekne EGO, většina lidí si pod tím představí někoho ego-centrického, egoistického, toho, kdo má „velké ego“. Mluvíme většinou o někom, kdo si o sobě zkrátka hodně myslí, chce mít navrch nad ostatními, chce soutěžit a vyhrávat. Cílem tohoto člověka, je získat za každou cenu úspěch – status důležitosti a uznání od okolí.

Na druhou stranu k nám naše ego může promlouvat i z druhé strany. Můžeme se cítit nemilovaní, nedocenění, s nedostatkem sebevědomí. Nacházet se v roli oběti a toho, kdo zakouší křivdu a nespravedlnost světa. Být tím, komu se neustále děje nějaké příkoří a lidé zneužívají jeho dobroty.

Troufám si tvrdit, že se asi každý z nás přinejmenším s jedním nebo druhým projevem našeho ega setkal. S egem se totiž potýkáme už od samého dětství. Jeho nadměrná aktivita se projevuje soustavnou nespokojeností a pocitem, že vám stále něco chybí. Tato frustrace přispívá k tomu, že je vaše ego náchylnější a to se odráží také na vašem chování.

V křehkém stavu se ego projevuje:
– silnou emoční reaktivitou
– falešným sebevědomím
– černobílým/rigidním myšlením
– odmítnutím myšlenek druhých, které jsou v rozporu s vlastním přesvědčením
– strachem z konkurence – přesvědčením, že mě ostatní svým úspěchem mohou ohrozit
– neustálým srovnáváním s ostatními
– hodnocením druhých (zesměšňování, urážení, vyhrožování)
– analytickou paralýzou (obsedantní myšlenky, které vám brání dokončit jakoukoli akci)

Význam ega v životě

Ego nemáme zbytečně. Jeho hlavním mechanismem je nás chránit – vytvořit si o sobě nějakou představu a být v ochraně před vnějšími vlivy. Když se nás někdo snaží o něčem přesvědčit, když nás někdo hodnotí, předkládá nám své myšlenky, naše ego je v pozoru připravené reagovat. Ego (z latin. překladu Já) by se dalo popsat jako vytvořená představa o nás samých na základě našich myšlenek, přesvědčení a zkušeností.

Ego je rozhodující pro naše přežití. Je to podvědomá reakce na sílu a vnímané nebezpečí. Udržuje nás v soutěži, abychom byli silnější a lepší než ti kolem nás, abychom obstáli. Představte si ego jako hyper-bdělého strážce. Tento strážce neustále skenuje prostředí, zda se vám někdo nebo něco pokouší ublížit. Cokoli, co je v rozporu s vnímáním sebe sama (egem), se stává nepřítelem. Hlavní funkcí vašeho ega je tedy udržovat tuto identitu při životě.

Spouštěče EGA

Ego se nám může „spustit“ i několikrát za den. Záleží, kdo nebo co zmáčkne naše pomyslné tlačítko, které ho aktivuje. Většinou je aktivováno čímkoli, co je v rozporu s vašimi myšlenkami, přesvědčeními a chováním. Když například sledujete politickou debatu dvou kandidátů, kteří si každý hájí své myšlenky a přesvědčení, zvítězí pro vás ten, který se bude shodovat a vašimi názory (identitou vašeho ega) a druhého budete pravděpodobně považovat spíše za nepřítele a někoho, koho budete mít tendenci hodnotit negativně. Toto je však přehlídka ega v plné parádě. Důležité je ale uvědomit si, že i protichůdné názory (ať už jsou jakékoli) nám umožňují růst.

Děje se to proto, že ego vytváří iluzi, že naše názory a přesvědčení z nás dělají to, kým jsme a proto přichází přesvědčení „kdo není s námi, je proti nám“. Pokud je našeho ego v křehkém stavu, má tendenci se bránit prakticky neustále, což vede k velké nejistotě a nízké sebehodnotě. Tito lidé jsou často velmi vztahovační, berou si vše velmi osobně a trpí pocitem, že jsou často napadáni a zesměšňováni. To ale pouze jejich ego zesiluje jejich úzkost a nejistotu z vnějšího prostředí.

Důležité je si tedy vždy uvědomovat na čem zakládáme svou identitu, s čím máme tendenci se ztotožňovat a v co skutečně sami věříme.

Ego a úspěch

Ego také a především můžeme vnímat v rovině hmotného světa a touhy po slávě, úspěchu a uznání. Přikládám pro mě výstižné popsání „usilování o úspěch“ slovy duchovního učitele OSHA.

„Pokud chcete být lepším hudebníkem, mohu vám pomoci, ale neuvažujte v termínech světové slávy. Pokud chcete být lepším básníkem, mohu vám pomoci, ale neuvažujte v rovině Nobelovy ceny. Jestliže se chcete stát lepším malířem, mohu vám pomoci – mohu pomoci vaší tvořivosti. Ale kreativita nemá nic společného s proslulostí a slávou, úspěchem a penězi. Neříkám, že se jich máte vzdát, pokud přijdou. Pokud se dostaví, je to v pořádku, užijte si je. Ale nedovolte jim, aby se staly vaší motivací.
Jak by se člověk mohl stát opravdovým básníkem, pokud by usiloval o úspěch? Celá jeho energie by byla zaměřena na to, aby zbohatl. Malíř potřebuje veškerou energii k malování a malování lze uskutečnit tady a teď. Bohatství může přijít někdy v budoucnu – může přijít, ale také nemusí. Není to podmínka; jde o náhodu – úspěch je náhodný, sláva je náhodná. Blaženost však není náhodná.“

Jak s egem pracovat?

Práce s egem je novou příležitostí k práci na svém osobním rozvoji. Nechcete „zabít“ ego nebo popřít jeho existenci. Ego je váš ochránce a je součástí vaší psychiky. Chcete se pouze naučit přijímat své ego jako něco odděleného od vás samotných. Tím, že zdokonalíte tuto práci, dáte svému strážci (egu) pauzu a umožníte, aby do vašeho vědomí vstoupily nové zkušenosti. Bez strážce se můžete rozhodnout, jak se cítíte, co si myslíte a jak se rozhodnete reagovat, než aby to za vás rozhodovalo vaše ego.

Uvědomte si, co říkáte po slově „já“ nebo „jsem“.

• Jak často o sobě mluvím, hodnotím a nálepkuji
• Jaká jsou přídavná jména, kterými popisuju sebe sama
• Jaké emoční reakce mi to přináší

Nejpřátelštější způsob, jak se setkat se svým egem, je, když není zrovna aktivní. Stanovte si záměr být svědkem svého ega pomocí jednoho dnešního rozhovoru. Všimněte si všeho, co řeknete po slově „já“ nebo „jsem“.

Příklad: „Jsem trapná, jsem ošklivá, já to nezvládnu, jsem neschopná nebo také jsem lepší než oni, já to vím nejlíp.“

Výzva je neuchylovat se k přehnaným analýzám a neustálému popisu a hodnocení sebe sama, ale i druhých – „to je idiot, ona je namyšlená, tohle si myslí jen hlupák..“ časem totiž zjistíte, že když kritizujete druhé, vaší jedinou snahou je být lepší než ostatní, ale více štěstí vám to nepřinese, spíše naopak. Zdržení se hodnocení a nálepkování je cesta k vnitřní „čistotě“, protože vaše myšlenky nevíří v prostoru jako prach a daří se vám stále více zůstat v přítomnosti „tady a teď“, která přináší jasnou mysl a vnitřní klid.

Cvičení :“Smím být..“

Nedávno mě inspirovalo také cvičení nazvané „Smím být“. V dětství nám tolikrát říkali čím smíme a nesmíme být, že jsme často úplně ztratili pojem o tom, kdo vlastně jsme a co tady na tomto světě máme dělat.

Zkuste svůj život od tohoto okamžiku změnit s ohledem na „dovolit si“ být sám sebou a projevit se bez ohledu na to, co si tom kdo bude myslet (včetně vašeho ega). Napište si všechno, čím smíte být a čeho se bojíte, když tím budete (samozřejmě bez toho, aby to negativně ovlivnilo jiného člověka „smím být nelítostný“ vás ke klidu asi nepřivede). Za co vás vaše ego odsuzuje, když se tak projevíte nebo máte obavu, že vás tak někdo označí.

• smím být trapný/á
• smím být nedokonalý/á
• smím působit zcela neschopně
• smím být pomlouvaný/á
• smím být ošklivý/á
• smím působit nepatřičně
• smím dělat chyby a milovat je

Cílem tohoto cvičení je se uvolnit od tlaku, který na sebe vyvíjíme v podobě přehnané sebekontroly a potřeby vypadat navenek perfektně. Přijmout se takový, jaký skutečně jsme, nikoli za předpokladu, jak nás přijmou například druzí. Touha se zavděčit a být vnímaný jako ten silný a skvělý v nás naše ego jen posiluje a oddaluje nás od naší podstaty. Dovolit si být sám sebou je cesta k vlastní sebehodnotě a vnitřní spokojenosti. Dovolte si (ne)být perfektní.

Jak může vypadat nový pohled na sebe?

Cílem není se svého ega zbavit a stát se mnichem, ale spíše jej uvést do větší rovnováhy se sebou samými. Současný svět orientovaný na výkon a výsledky nám někdy zamlží pohled na naší pravou podstatu a honíme se za falešným štěstím, kde spoléháme, že skutečně najdeme to, po čem toužíme. Ve skutečnosti to co hledáme je opravdu „teď a tady“. A jak poznáte, že své ego umíte vyvážit? Nepochybujete o své hodnotě, nepotřebujete se srovnávat s ostatními, protože znáte svou jedinečnost.

Pokud vás téma zaujalo, doporučuji velmi inspirativní knihu od Brené Brown: Dary nedokonalosti, která se tématem ega a zranitelnosti zabývá do hloubky.

A v případě, že už delší dobu přemýšlíte, jak změnit pohled na sebe a začít si sami sebe více vážit, jsem připravena vás v tom podpořit. Stavte se na ukázkové sezení a povíme si jak na to 🙂