Profesor Hillel Einhorn pro šťastnější život doporučuje: zaměřujte se méně na to, co si přejete, a více na to, co se ve vašem životě nevyskytuje – co jste nezažili. Podle něj plýtváme energií a časem, když uvažujeme nad tím, co máme a co chceme. Nepřemýšlíme nad kategorií tzv. neexistujícího: věcí, které nemáme a ani je nechceme.

Sem spadá vše, co jsme nezažili a nechtěli bychom zažít – onemocnění, u kterých máme nesmírné štěstí, že jimi netrpíme, různé fyzické a psychické problémy nebo například drastická chudoba. Einhorn má za to, že samotné zamyšlení nad touto kategorií v člověku vyvolá snadněji pocit vděčnosti.

Náš mozek se totiž na to, co máme, velmi rychle adaptuje, takže nám přijde samozřejmé, že jsme zdraví nebo že máme střechu nad hlavou.

Většinou věnujeme pozornost jedné ze tří kategorií:

1. Co máme a chceme mít – rodina, pěkné bydlení, dobrá práce apod. Cítíme se vděční za to, že je máme, a uspokojují nás.
2. Co máme, ale nechceme – nemoci, zvýšená váha, finanční a pracovní starosti, problémy ve vztazích… Jejich přítomnost nás obtěžuje a ubližuje nám.
3. Co chceme, ale nemáme – více peněz, lepší zdravotní stav, větší dům, luxusní auto. Stejně jako u předchozí kategorie nás přemýšlení o těchto věcech vede poněkud smutným a nešťastným směrem.

Čtvrtá kategorie „neexistujícího“ (všechno, co nemáme a nechceme mít) má tři důležité atributy:

• stejně jako u první kategorie prožíváme štěstí a uspokojení, když o těchto věcech přemýšlíme
• tato kategorie je pravděpodobně mnohem větší než všechny předchozí, pro většinu lidí ve vyspělém světě téměř nekonečná
• nepřichází nám moc na mysl, protože na rozdíl od ostatních tří kategorií tyto zkušenosti nezažíváme nebo je ani neznáme

Nešťastní kvůli zkušenostem

Naše osobní zkušenost dělá hodně z hlediska toho, co dnes cítíme nebo co jsme se naučili. Je to náš nejlepší učitel. Přesto však zužuje naši perspektivu a pocity štěstí tím, že nám brání přemýšlet o všech možných nežádoucích situacích.

Může se to zdát drsné, ale nejspíš proto stále tolik lidí rádo konzumuje bulvár. Čtení o neštěstí druhých (i kdyby nebylo tak docela pravdivé) nás opravdu může učinit šťastnějšími. Právě proto, že si tyto situace spojujeme se sebou samými – jsme vnitřně rádi, že se nám nedějí.

Není na škodu si občas kromě seznamu věcí, které si přejeme a chceme v našem životě mít, udělat také seznam věcí, které nemáme a mít nechceme. I když se takové počínání může zdát podivné, má i svůj účinek na naše pocity štěstí.

Nikola Šraibová (Psychologie.cz)